Mladá spisovatelka Lowen Ashleighová se právě ocitla ve finanční tísni. Rozhodne se proto přijmout nabídku, které by se za normálních okolností vyhnula. Najme si ji manžel bestsellerové spisovatelky Verity Crawfordové, aby za jeho ženu dokončila veleúspěšnou knižní sérii. Ta se totiž po tragické nehodě nemůže práci věnovat a fanoušci už začínají být netrpěliví… Lowen se proto na pár dní nastěhuje do sídla Crawfordových, aby navázala tam, kde Verity skončila. Není to ovšem tak jednoduché, jak by si Lowen přála, a odzbrojující přitažlivost Veritina manžela Jerremyho jí práci příliš neusnadňuje. Je však odhodlaná nenechat se rozptýlit. Dokud mezi Veritinými poznámkami neobjeví její kompletní autobiografii, která se nejspíš neměla nikomu dostat do rukou. Jde o děsivou a krutou zpověď, která Lowen odhalí nejen co je Verity skutečně zač, ale také co se v rodině Crawfordových doopravdy děje…

Temný epos, v němž na pozadí skutečných historických událostí ožívá svět slovanských hrdinů, čarodějů, ale i tajemných rituálů, bohů a strašlivých běsů. Černý Rogan je legendární lukostřelec z osobní družiny vogastohradského knížete Vlastibora. Téměř deset let bojoval v žoldu Karla Velikého v kruté válce, jež rozvrátila říši Avarů, divokých nájezdníků z podunajských rovin, ale protože po konečném vítězství požadoval od svých žoldáků přechod od pohanství ke křesťanství, Rogan odmítl a tím zanikl nejen jeho nárok na odměnu, ale i možnost dále v žoldu zůstat. Na vlastní pěst se proto vydává do temných lesů v povodí řeky Hron. Žene ho nenávist a chuť se pomstít. Byť to tak doopravdy vypadá, jeho skutečným osudem ale není jen pomsta. V cestě za poznáním temných sil v něm a dědictví po předcích se musí vydat až na hranici svých možností. Nebude však putovat sám…

Hra o morálce a manipulaciSvou variaci na námět parodické opery Johna Gaye napsal Václav Havel na výzvu Činoherního klubu. Jenže když ji v roce 1972 dokončil, bylo jasně, že naděje na uvedení Žebrácké opery v pražském divadle byla příliš iluzorní. Po závanu svobody šedesátých let vstupovala země do časů tuhé normalizace a předložit publiku obraz společnosti fungující na principu naproste bezzásadovosti, ve kterém symbióza policie a podsvětí vytváří nepřehledný systém polopravd, udavačství a korupce, bylo nemyslitelné nejen v pražském, ale v jakémkoli československém divadle.O tom, jak výmluvně Havlova komedie zrcadlila nastupující poměry, svědčí i panická reakce komunistického režimu na premiéru, kterou zakázanému autorovi uspořádal režisér Andrej Krob se svým amatérským Divadlem na tahu v hospodě v Horních Počernicích v roce 1975.„Působilo trochu přízračně přihlížet uprostřed profízlovaného režimu tak brilantní analýze policejního fízlovství,“ vzpomínal po letech divadelní kritik a teoretik Jindřich Černý, který tehdy seděl v hledišti. StB, již představení na pražské periferii uniklo, pak aspoň dodatečně (a o to zavileji) trestala za účast jak účinkující, tak diváky.Do listopadu ’89 zůstalo představení v Horních Počernicích jediným uvedením Havlovy Žebrácké opery u nás. Po sametové revoluci se dočkala nejen úspěšné inscenace v Činoherním klubu (režie Jiří Menzel), ale hrála se na mnoha jevištích v nejrůznějších nastudováních a ukázalo se, že svou platnost rozhodně neztratila.Šéf londýnského podsvětí Peachum se snaží zabrzdit vzestup konkurenčního zlodějského gangu kapitána Macheathe. Nastrčí tedy pověstnému svůdci svou dceru, aby získal spolehlivý zdroj informací. Jenže protivník má zase své metody, a tak se v podsvětí rozpoutá kartelová válka, která samozřejmě neunikne pozornosti šéfa místní policie Lockita. Praktiky ochránců zákona si s postupy mafiánů v ničem nezadají, každý sleduje své cíle, každý lže každému a zároveň je v každém okamžiku připraven s ním uzavřít dohodu. To všechno vyjádřeno vysoce kultivovaným a sofistikovaným jazykem, kterým vládnou jak zloději, tak prostitutky. V dokonale přesvědčivých, a přitom naprosto účelových slovních áriích postavy Havlovy opery obratně manipuluji se skutečnosti a dovádějí princip bezzásadovosti a lži k dokonalosti. „Žebrácká opera patří k nejpesimističtějším Havlovým hrám. V režimu, který stojí a padá s tím, že fízluje sám sebe, není totiž místo na katarzi,“ napsala v recenzi inscenace Činoherního klubu v roce 1990 kritička Dana Tučková. S tím bohužel člověk na konci hry nemůže než souhlasit. Je úžasné, že k tomuto závěru nás autor dovedl sledováním situaci a postav, kterým se musíme smát.Osoby a obsazení: Macheath: Jiří Dvořák, William Peachum: Viktor Preiss, Elizabeth Peachumová: Taťjana Medvecká, Polly: Klára Sedláčkova-Oltová, Bill Lockit: Tomáš Töpfer, Mary Lockitová: Jitka Smutná, Lucy: Tereza Dočkalová, Harry Filch: Jaromír Dulava, Diana: Jana Preissová, Jenny: Magdalena Borová, Betty: Dana Černá, Vicky: Lada Jelínková, Ingrid: Lucie Polišenská, Harold: Zdeněk Velen, Jim: Jiří Suchý z Tábora, Jack: Lubor Šplíchal, Celkový čas: 103 minut

Příběhy Annie (Anna Dzurenda) plné strhujících a dojemných zážitků. O její cestě životem od ubrečeného poslušného děvčátka ke zralé, sebevědomé a úspěšné ženě.Život Annie přinášel mnoho různých událostí a ona toužila rozkrýt jejich smysl a příčiny. Ptala se, zejména u těch méně příjemných, proč se jí to děje? Jsou to pouze nahodilé příběhy, kterými Annie prochází, nebo je propojuje jakási společná nit? Chtěla přijít na to, co může ovlivnit a změnit. A také najít vnitřní zdroje a sílu změny uskutečnit.

obsah:Čte Jan HartlPřeklad Šimon PellarRežie Pavel Kadlec„Jedno vám teda povim, bejt idiot neni žádnej med.“První věta legendárního příběhu o Forrestu Gumpovi hovoří za vše. Neuvěřitelné příhody mentálně postiženého mladíka z amerického jihu zná snad úplně každý. Groom očekával okamžitý úspěch knihy, ale ta se bestsellerem nestala. Román se sice slušně prodával a ani u kritiků si nevedl špatně, ale autor chtěl mnohem víc, než jen průměrnou knihu. Plánoval se Forrestem proslavit a jeho sen se nakonec přece jen splnil. V roce 1994 byl podle románu natočen jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších filmů všech dob.